Často se při implementacích setkávám s tím, že vývojáři exporty do MS Excel řeší napřímo, tedy v rámci reportu mají uložené proměnné typu Automation a ty volají dle potřeby. Pokud se nejedná o export do šablony, připadá mi to velmi zbytečné. Obecně dávám přednost řešení pomocí standardních nástrojů Navisnu, tedy prostřednictvím tabulky Excel Buffer a volání přednastavených funkcí.

Řekněme si pro a proti, nejprve proti:

• Samotný export/import je pomalý, vše probíhá dvoukrokově, naplníte speciální tabulku a tu pak exportujete
• Řešení přímo v reportu dává větší možnosti, především pak v okamžiku exportu do šablony

a teď mé důvody pro

• Funkce v rámci Excel Bufferu lze jednoduše upravit tak, že umožňují export do XML, které lze otevřít například v Open Office
• Pro úpravu reportu není nutné mít Excel nainstalovaný, což oceníte především v okamžiku, kdy pracujete přes vzdálenou plochu a narychlo potřebujete něco opravit
• Velmi jednoduše se ladí, neřešíte chyby při volání dll knihovny
• Report je lehce přenositelný mezi verzemi a databázemi
• Report je upravitelný pomocí Report a Dataport Designeru - pro implementátory často spíše nevýhoda ;-)

.